Na počátku mé profesní cesty byla „Charbulka“. V samotném startu mé cukrářské kariéry svou důležitou roli splnila paní Věra Štěpánská, učitelka odborných předmětů, tohoto času v důchodě, k níž i nadále cítím velkou úctu a vděk. Nezapomenutelným je pro mne i svérázný pan Jindřich Huráb, mistr odborného výcviku. Roku 1985 jsem získala výuční list v oboru cukrář a dodnes jsem s touto školou v pravidelném kontaktu. Nejen jako porotkyně Moravského poháru, ale rovněž jako cukrářská technoložka IREKS ENZYMA. Eliška Dernerová je také členka představenstva Asociace kuchařů a cukrářů České republiky AKC ČR, předsedkyně představenstva AKC ČR pobočky Brno a mezinárodní komisařka WACS (Světová asociace kuchařů).

Rád vzpomínám na skvělá léta, kdy jsem se na „Charbulce“ připravoval pod vedením paní Olgy Vyškovské a dalších pedagogů, na budoucí práci v prostředí české reklamy a marketingu. Teorii i praxi jsem později dokonale zúročil při zakládání Asociace komunikačních agentur a vedení vlastní marketingové agentury. Specializace na cestovní ruch byl první krůček k cestě za plněním objevitelských snů. Takže základy pro cestovatelskou kariéru byly položeny právě na této škole.

Na této škole jsem se vyučil v oboru Kuchař-číšník. Nevím, jaká slova volit pro přátele a kamarády, kteří mi vytvořili takové příjemné podmínky, jaké jsem prožil při mém studiu, které mě vybavilo do života kromě nabytých vědomostí především komunikačními schopnostmi. A tak vám všem, se kterými mi bylo, je a bude dobře – děkuji za to, že jste mi radili a pomáhali, že jste mne učili, že jste na mne mysleli. Děkuji vám za všechno a nezapomeňte, že to, co je veselé, je i smutné, a taky naopak. Říká se tomu život. PS.: Tato slova patří i všem těm, kteří jsou právě nyní se mnou.

Kulturistika je sport, který vyžaduje nesmírnou kázeň a disciplínu, chcete-li něčeho dosáhnout nejen ve sportu musíte mít správné základy už od mládí a právě toho se mi dostalo na škole Charbulova 106, která mi dala nejen předpoklady pro to vyhrávat, ale i pro život jako takový

Můj otec vlastní malou restauraci kousek od Brna, a tak pro mě už od mala bylo velkým snem stát se kuchařem a jednou tuto restauraci vést. Volba tedy byla jasná. V deváté třídě jsem si podal přihlášku na Charbulku, jiná možnost pro mě neexistovala. Měl jsem možnost poznat skvělý kolektiv spolužáků, příjemný personál na praxi a učitele, kteří znají nejnovější trendy v oboru. Nebylo snad nic, co by se mi na škole nelíbilo. Na praxi mě učitelé naučili vše, co jsem kdy potřeboval. Rád na školu vzpomínám, dala mi mnoho přátel, zážitků a důležitých zkušeností.